co vědět, než jdete poprvé na terapii

Možná už nějakou dobu víte, že chcete něco změnit. Trápí vás problémy ve vztahu, úzkosti, nízké sebevědomí, vyčerpání, potíže v práci nebo třeba opakující se situace, ze kterých se vám nedaří vystoupit. A tak jste se odhodlali k tomu kroku - zkusit si promluvit s psychoterapeutem. A možná máte obavu, jak bude první setkání vypadat. Co budete říkat? Na co se vás terapeut bude ptát? Budete muset vyprávět celý svůj životní příběh? A co když nebudete vědět, jak svůj problém popsat? Pojďme si některé z těchto obav trochu zmenšit.

Můžete přicházet s konkrétním tématem, ale nemusíte

Někteří klienti přicházejí a už vědí na co se chtějí zaměřit, nebo na čem chtějí pracovat.

„Nemůžu se rozhodnout, jestli mám ve vztahu zůstat.“

„Pořád se bojím, že něco pokazím.“

„Nedokážu říkat ne.“

„Jsem úplně vyčerpaná.“

„Pořád se hádáme.“

„Chci být víc sebevědomá.“

A i když to může působit jako jasné téma, většinou je to trošku složitější. „Chci mít vyšší sebevědomí“ je poměrně abstraktní cíl. „Chci říct kolegyni, že tentokrát její práci nepřevezmu“ už je něco konkrétního. A právě takové malé, konkrétní změny mohou postupně vést k větší změně.

Není vlastně třeba si předem formulovat svoje zadání, protože na něj budeme přicházet společně. Na to, co vás přivádí, co byste potřebovali jinak a co by pro vás znamenalo, že terapie má smysl. Zároveň je úplně v pořádku, když chcete přijít s jasným požadavkem.

Nemusíte vyprávět celý svůj životní příběh

Když se řekne terapie, možná si představíte otázky zaměření na dětství, rodiče, školu, první vztahy… Minulost může být důležitá a někdy se k ní samozřejmě dostaneme. Není ale potřeba začít od narození a postupně projít všechno, co se vám kdy stalo. Zajímá mě především to, co potřebujete řešit teď. Pokud přicházíte například kvůli vztahu, můžeme mluvit o tom, co se mezi vámi děje, co jste už zkoušeli, kdy se vám daří být spolu tak, jak si přejete, nebo co byste potřebovali, aby bylo ve vztahu jinak. Pokud přicházíte kvůli sebevědomí, nemusíme hledat všechny situace, kdy vám někdo v životě řekl něco nepříjemného. Můžeme se podívat také na to, v čem si věříte, kdy se vám daří stát si za sebou a co byste chtěli umět i v jiných situacích.

Budeme mluvit o problému. Ale nejen o něm.

Je samozřejmě důležité rozumět tomu, co vás trápí. Zároveň ale věřím, že samotné dlouhé rozebírání problému nemusí vždy vést ke změně. Proto se často ptám:

Co byste chtěli místo toho? Jak byste poznali, že se něco začíná měnit? Co byste dělali jinak, kdyby vám bylo o něco lépe? Kdy se vám něco podobného už podařilo zvládnout? Co už dnes funguje alespoň trochu?

Nemusíme totiž hledat jen to, proč se něco nedaří, ale také to, co může pomoci, aby se věci začaly dařit jinak.

Nemusíte se na terapii připravovat

Nemusíte si psát poznámky. Nemusíte předem vymýšlet, co všechno chcete říct. Nemusíte mít připravené odpovědi na otázky. Ale pokud jste rádi připravení, rádi píšete, dobře vám slouží seznamy… Je úplně v pořádku přijít s poznámkami, které spolu postupně projdeme. Žádná možnost není špatně.

A co když vlastně nevím, co potřebuji?

I to se stává. Někdy člověk ví jen to, že už nechce pokračovat stejným způsobem. Nebo má pocit, že se něco děje, ale nedokáže to přesně pojmenovat. V takovém případě začneme tam, kde právě jste, a postupně budeme hledat, co je pro vás důležité. Nemusíte přijít s hotovým zadáním.

Terapeut vám nebude říkat, co máte dělat

Možná očekáváte, že vám terapeut řekne, jestli máte odejít ze vztahu, dát výpověď, ozvat se rodičům nebo udělat nějaké jiné důležité rozhodnutí. Moje role ale není rozhodovat za vás. Vy jste člověk, který svůj život zná nejlépe. Já vám mohu nabídnout jiný pohled, otázky, které vás možná nenapadly, a prostor, ve kterém můžete své možnosti lépe uvidět. Někdy společně hledáme řešení. Jindy si potřebujete ujasnit, co vlastně chcete. A někdy je důležité zjistit, že už některé věci umíte dělat tak, jak si přejete.

Nemusíte mi říct všechno hned

První setkání není výslech ani test. Můžete mluvit o tom, o čem mluvit chcete. Některá témata možná otevřete hned, jiná až později. A je úplně v pořádku říct: „O tomhle zatím nechci mluvit.“ Důvěra se nevytvoří automaticky prvním setkáním. Je to něco, co společně postupně budujeme.

A co když si nesedneme?

Terapie je vztah. A stejně jako si nesedneme s každým člověkem v běžném životě, nemusí vám vyhovovat každý terapeut. Možná vám nesedne můj způsob práce. Možná budete chtít terapeuta, který pracuje jinak. Možná jednoduše nebudete mít pocit, že nám to “zaklaplo”. To není selhání. Ani moje, ani vaše. Naopak. Je důležité, abyste se v terapii cítili dostatečně bezpečně a aby vám způsob práce dával smysl. Tohle je v terapeutickém vztahu běžná věc a nebudete první ani posledí klient, který nebude chtít v terapii pokračovat zrovna se mnou, ale někde jinde třeba ano.

Co tedy potřebujete vědět před prvním sezením?

Stačí přijít s tím, co je pro vás právě teď důležité a zbytek zvládneme společně. Od toho jsme na terapii dva – abyste na to nemuseli být sami a abychom společně mohli hledat cestu, která bude dávat smysl právě vám.